Všechny články
Odměňování zaměstnanců6 min čtení

Proč byste měli přestat svým lidem zvyšovat mzdy? (A co dělat místo toho)

Firma zaplatí 66 900 Kč, zaměstnanci zůstane přibližně 36 700 Kč. Jak vypadá stejná roční částka jako příspěvek na stáří — a proč to nejsou peníze na běžném účtu?

Ten titulek vás naštval, viďte. Dobře. O to mi šlo. Protože tohle téma si zaslouží, abyste u něj chvíli zůstali. Nejde o to přestat lidi férově odměňovat. Jde o to vědět, jaký účel má mít další koruna, kterou do jejich odměny vložíte.

Dva světy, které se míjejí

U rodinných financí se pořád potkávám s lidmi, kteří nemají žádné pojištění, nikdy nezačali spořit a své finance poprvé vidí v ucelené podobě až na schůzce. Spousta lidí řeší finance stylem „nějak to dopadne“.

Ve firmách už se dávno neřeší, jestli rizika ošetřovat. Řeší se s kým a v jakém rozsahu. Majitelé chápou, že věci musí mít systém. A přesto jedna oblast často zaostává: jak chytře odměňovat lidi a současně myslet na jejich budoucnost.

Firmy hlídají každou korunu, optimalizují procesy a vyjednávají s dodavateli. Když ale dojde na zaměstnanecké benefity, často jedou postaru. S výmluvou: „Oni to chtějí na dřevo.“ Někdy to opravdu potřebují. Právě proto je důležité rozlišit peníze na dnešní výdaje a prostředky na stáří.

Konkrétní příklad: zvýšení mzdy o 50 000 Kč ročně

Chcete zaměstnanci přidat 50 000 Kč ročně v hrubém. Při běžných sazbách roku 2026 k tomu firma zaplatí 24,8 % sociálního a 9 % zdravotního pojištění. Celkový náklad před zohledněním daně z příjmů firmy je tedy 66 900 Kč.

Zaměstnanci se z navýšení odečte 7,1 % sociálního, 4,5 % zdravotního pojištění a v tomto zjednodušeném příkladu 15 % daně. Zůstane mu přibližně 36 700 Kč čistého, které může použít hned. Model nepočítá s daňovými slevami, vyšší sazbou daně, stropy pojistného ani mzdovým zaokrouhlováním.

Stejná částka příspěvku není stejný náklad firmy

Místo plánovaného zvýšení hrubé mzdy může firma poskytnout 50 000 Kč ročně na daňově podporované produkty spoření na stáří. Při splnění podmínek osvobození se z této částky neodvádí daň ani sociální a zdravotní pojištění. Celých 50 000 Kč jde na produkt, ne na běžný účet zaměstnance.

Ročně na jednoho zaměstnanceZvýšení hrubé mzdyPříspěvek na stáří
Částka navýšení / příspěvku50 000 Kč50 000 Kč
Náklad firmy před daní66 900 Kč50 000 Kč
Čisté peníze dostupné hned36 700 Kč0 Kč
Prostředky na produkt na stáří0 Kč50 000 Kč

Porovnáváme stejnou částku hrubého navýšení a příspěvku, nikoli stejný celkový rozpočet firmy. Firma v tomto příkladu ušetří na odvodech 16 900 Kč před zohledněním daně. Zaměstnanci jde o 13 300 Kč více na stáří, ale nemá je k dispozici na nájem, splátky nebo běžné výdaje.

Limit 50 000 Kč a podmínky daňové podpory

Osvobození příspěvků zaměstnavatele má společný limit 50 000 Kč ročně na podporované produkty. Nejde o samostatný limit pro každý produkt. Při pravidelné platbě v celých korunách odpovídá 4 166 Kč měsíčně částce 49 992 Kč za rok; do 50 000 Kč zbývá 8 Kč.

Daňovou uznatelnost nákladu firmy je nutné správně upravit, například ve vnitřním předpisu, kolektivní smlouvě nebo pracovní či jiné smlouvě, a ověřit s účetní nebo daňovým poradcem. Samotný limit osvobození zaměstnance automaticky neřeší všechny podmínky zaměstnavatele.

DIP, nebo doplňkové penzijní spoření?

Příspěvek může směřovat například do doplňkového penzijního spoření nebo dlouhodobého investičního produktu (DIP). DIP je daňový rámec pro dlouhodobé investování, nikoli záruka výnosu. Jednotlivé možnosti se liší náklady, rizikem, nabídkou i podmínkami čerpání. Žádná není automaticky nejlepší pro všechny.

U DIP je pro zachování daňové podpory třeba splnit současně alespoň 120 měsíců trvání a dosažení věku 60 let. Předčasný výběr může vést k povinnosti vrátit daňovou podporu. U penzijního spoření záleží také na typu a době uzavření smlouvy; státní příspěvek se váže na vlastní platby účastníka, ne na příspěvek zaměstnavatele.

Benefitem nenahrazujte peníze, které lidé potřebují dnes

Příspěvek v tomto srovnání představuje alternativu k plánovanému zvýšení mzdy, nikoli jednostranné snížení sjednané mzdy. Stávající odměnu nelze bez dalšího jen přejmenovat na osvobozený benefit. Konkrétní nastavení musí odpovídat pracovním smlouvám a daňovým pravidlům.

Pokud zaměstnanec potřebuje vyšší příjem na běžné výdaje nebo nemá pohotovostní rezervu, může pro něj být zvýšení mzdy důležitější. Smysluplná odměna může kombinovat peníze dostupné dnes a dlouhodobé zajištění. Důležité je vysvětlit obě možnosti, ne benefit vydávat za hotovost navíc.

Co si před zavedením příspěvku ověřit

  • Kolik zaměstnanců má o benefit zájem a kolik potřebuje především vyšší čistou mzdu.
  • Zda už zaměstnanec čerpá příspěvky na jiné podporované produkty a kolik zbývá ze společného limitu.
  • Pravidla ve smlouvách či vnitřním předpisu, daňovou uznatelnost a postup mzdové účtárny.
  • Podmínky produktu, náklady, rizika a omezení předčasného výběru.

Uvidíte to na vlastních číslech

Nechte mě přijít k vám do firmy a ukázat vám rozdíl na konkrétních počtech zaměstnanců a částkách. Rozhodnete se sami. Pro první představu si otevřete navazující kalkulačku a přepněte mezi pohledem zaměstnance a firmy; výsledek si můžete uložit do PDF.

Protože jedna věc je slyšet, že to jde jinak. A druhá vidět přesně o kolik — i za jakých podmínek. Článek je obecné vysvětlení, nikoli individuální daňové či investiční poradenství nebo doporučení.

Čísla pro vaši vlastní situaci

Na témata článku navazují samostatné modelové výpočty s možností PDF výstupu.

Další postřehy

Co z toho platí pro vás?

Nemusíte mít všechno připravené. Začneme tím, co právě řešíte.

Domluvit konzultaci

První schůzka zdarma a nezávazně.